1. 3. 2024
S tím, jak se začínají zlepšovat první makroekonomické ukazatele a „Fialova drahota“ už zřejmě nebude na voliče tolik zabírat, dá se s pravděpodobností hraničící s jistotou předpokládat, že Tomio Okamura, Andrej Babiš a jim podobní si za jedno z klíčových témat nejen evropských voleb vyberou migraci. A údajné nevyhnutelné hrozby, které přináší a za které může – ano, hádáte správně – hlavně Rakušan. Migrace, migrační pakt, kvóty, hraniční procedura…, to všechno jsou věci relativně složité, takže je stačí zahalit do blyštivého celofánu dezinterpretací a dezinformací, a to by bylo, aby to někdo v kampani „nekoupil“.
Vzhledem k tomu, že nejlepší prevencí dezinformací jsou informace, využívám všechny platformy, abych situaci kolem migračního paktu a postoje Česka k němu vysvětlil.
Nelegální migrace do Evropy je závažný problém. Na tom se shodneme dokonce i s výše jmenovanými pány. Stejně jako na tom, že řešením je lepší ochrana vnějších hranic EU a rychlejší návraty nelegálních migrantů do bezpečných zemí. A že součástí řešení naopak nemají být povinné kvóty pro přemisťování uprchlíků mezi členskými zeměmi. Že státy EU mají mít možnost vybrat si, jakým způsobem chtějí ke společnému řešení nelegální migrace přispět.
Lišíme se ale v tom zásadním: zatímco naším cílem je najít funkční řešení, cílem populistů je udržet problém dostatečně horký, aby byl využitelný i v další kampani. Vždyť kdo si dneska vzpomene, že migranty obsazujícími naše chaty a chalupy strašil Andrej Babiš už před lety, a že jeho proroctví se nenaplnila?
Funkční řešení, které jsem zmínil, může být jen společné. Pokud se v EU neshodneme na společném postupu, čeká nás nekonečný seriál dočasného uzavírání hranic, jak jsme to zažili i v loňském roce. My jsme funkční řešení loni v rámci našeho předsednictví dojednali. Ochrana vnějších hranic, zrychlené návraty a flexibilní solidarita evropských zemí, která uleví státům nejvíc zatížených migrací. Červnová dohoda ministrů vnitra putovala do takzvaných trialogů, kde v rámci vyjednávání mezi Evropským parlamentem, Radou EU a Evropskou komisí došlo v původní dohodě k několika posunům. Z mého pohledu k horšímu. O něco se oslabuje tzv. hraniční procedura, nebude například možné prodloužit v případě nutnosti detenci migrantů nad 12 týdnů nebo se zkracují lhůty pro bezpečnostní prověřování, takzvaný screening, na pouhé tři dny. To je také důvod, proč se naše vláda rozhodla v únoru při hlasování o migračním paktu tentokrát zdržet. Naše ambice byly prostě vyšší.
I tak je ale migrační pakt pořád změnou k lepšímu a Česko nevzdává úsilí hledat další cesty, jak problému nelegální migrace čelit. Jednou z nich jsou i další dohody se zeměmi mimo EU, které by pomohly snížit počet lidí, kteří na hranice Unie dorazí bez nároku na vstup na její území. Na tom už pracujeme.
Na téma migrace chystáme, vzhledem k jeho složitosti a zneužitelnosti, ještě řadu dalších komunikačních a osvětových aktivit. Před červnovými evropskými volbami a sezonou letních dovolených, která následuje hned po nich, vás ale můžu už teď ujistit, že nejen letos, ale ani napřesrok a v dalších letech, nám chaty a chalupy neobsadí afričtí ani jiní migranti, ať si Babiš s Okamurou tvrdí, co chtějí.
S pozdravem „nebát se a nenaletět“ váš
Vít Rakušan.