Včera to byly dva roky od mého zvolení do Sněmovny. A protože “deníkové zápisy” jsem psával už dřív, dávám sem dva roky starý zápis. A těsně před dnešním jednáním jsem si uvědomil, že se nic nezměnilo. Zatím. Tak jsem povýšil. A zároveň klesl. Někdy vidím zblízka naprosté dno politického boje, jindy mě udiví i absence
Pane prezidente Havle… Vy mě neznáte, ale já Vás viděl. Dokonce několikrát. Poprvé na Sázavě, v Samopších. Byl jsem tam na prázdninách, tvář plnou akné a hlas ve fázi skřehotání, a Vy jste sem přijel. Bohužel ne za mnou. Je teda fakt, že jsem tehdy, po všech stránkách, nebyl Vaše cílovka. Přijel jste navštívit uprchlíky