Hezké odpoledne, vážené dámy, vážení pánové, nepřítomný pane premiére Babiši. Slovo „vážený“ jsem vynechal v dnešním kontextu zcela úmyslně. Je mi líto, že tady nejste a nesedíte za mými zády, protože moje slova s přednostním právem budou směřovat jenom k vám.
Já vás vyzývám k tomu, abyste se omluvil poslankyni Parlamentu České republiky paní Věře Kovářové. Někteří z vás možná nesledují veřejnoprávní média, ale ti, kteří je sledují a sledovali pořad 168 hodin, tak slyšeli něco nehorázného. Pan premiér Babiš před kamerami České televize nazval svoji kolegyni, poslankyni poslaneckého klubu Starostové a nezávislí bestií. Ano, to udělal premiér vlády České republiky.
Co po vás, pane premiére, Věra Kovářová chtěla? Nechtěla po vás vůbec nic. Věra Kovářová vám donesla seznam. Seznam chybějících škol a školek v rámci celé České republiky. Udělala za vás práci, kterou měl dávno udělat váš ministr, nebo vy sám, nebo váš tým. Vy jste to neudělal – a jakým způsobem vy jste na to reagoval? Vaším běžným způsobem – vulgaritou a sprostotou. Věra Kovářová chtěla pouze nabídnout městům a obcím v rámci České republiky perspektivu. Perspektivu pro mladé rodiny, aby tam mohly žít, aby měly školy a školky k dispozici.
Ale vy, pane premiére, máte jenom dvě polohy, dvě polohy vašeho chování. Buď fňukáte a brečíte, stěžujete si tady, že vám celý svět ubližuje. Každý v tomto sále vám ubližuje. Vám, premiérovi této země, vám, jednomu z nejbohatších Čechů. Jste vlastně obětí spiknutí proti vám. Anebo máte druhou polohu. A ta druhá poloha je ještě horší. Vy na lidi křičíte, vy na ně řvete, vy je ponižujete, vy jim nadáváte, vy používáte sprostá slova. Už se opakovaně stalo, že jste při interpelaci zrovna paní poslankyni Kovářové řekl, že používá trapné kecy a podobně. Ale ještě nikdy jste nedošel tak daleko jako nyní.
Tady nejde o politiku, tady nejde o váš střet zájmů, tady nejde o to, že zneužíváte státní úředníky k vašemu soukromému byznysu. Ne. Tady jde o obyčejnou lidskou slušnost. Tady jde o to, jestli jste chlap, chlap, který se umí postavit sem k řečnickému pultíku anebo dojít za paní poslankyní Kovářovou a říci jí obyčejné lidské a chlapské „omlouvám se, přehnal jsem to“.
Vy jste nám několikrát říkal, že chcete stát řídit jako firmu. Co to znamená řídit stát jako firmu? Chápete to tak, že všichni v tomto státě jsou vašimi podřízenými? Na každého z nich můžete křičet, každému z nich můžete nadávat a každého z nich můžete ponižovat?
Víte, já věřím tomu, že i mezi vašimi voliči jsou slušní lidé. Dokonce i mezi poslanci hnutí ANO jsou slušní lidé. A já doufám, že i oni cítí, že tohle jste prostě přehnal, že tohle se prostě nedělá a že jste daleko za hranou slušného chování, které není přípustné nejenom v Poslanecké sněmovně a mezi politiky, ale které není přípustné v celé naší společnosti.
Pane Babiši, vy nejste budoucnost České republiky. Vy jste minulost. Vy jste hrubost, neurvalost, konjunkturalismus, zneužívání svého postavení. Já si myslím, že to lidé v České republice brzo pochopí. A vy teď jako chlap můžete udělat jediné – přijít za Věrou Kovářovou, pane Babiši, a říct jí: Omlouvám se.
Děkuji. (Potlesk zprava.)
