Bylo mi ctí poskytnout rozhovor pro studenta Jiřího Vokřála. Děkuji za otázky!
„Ať je vláda konstruktivní vládou!“ říká místopředseda Starostů a nezávislých Vít Rakušan
Vít Rakušan je nováčkem v Poslanecké sněmovně, jeho politická kariéra ale začala mnohem dříve. Před osmi lety se stal starostou Kolína, od té doby v tomto městě jeho Změna pro Kolín jasně vládne. V nedávných komunálních volbách získala Rakušanova strana přes 60 % hlasů a obsadila poprvé všechna důležitá místa ve vedení města. Proč tentokrát trvala Změna pro Kolín také na pozici druhého místostarosty? Jak vnímá současnou nejen vládní politiku? A jak zvládá kombinaci několika funkcí?
Pane Rakušane, je případ Čapího hnízda nejvážnější vládní kauzou od roku 1989?
Z mého pohledu ano. Byla tady celá řada velkých kauz, ale žádná se netýkala tak exponované politické osoby jakou je premiér této země. Například vláda premiéra Grosse zažila také svou aféru, ale v porovnání důsledků a celého pozadí této kauzy je původ peněz na získání bytu a dotační podvod podezření z něj ve výši 50 miliónů korun něčím nesrovnatelným. Tehdy to mělo bezprostřední politické dopady, dnes je to evidentně nemá.
Je podle Vás možné, že Babišův kabinet padne ještě před příštími volbami v roce 2021? Premiér totiž podle svých slov rozhodně odstoupit nehodlá…
Podle mého názoru to možné je. Pokud bude premiér vlády této země odsouzen, tak já doufám, že to by mohlo jeho konec znamenat. Ale nechci předjímat a stále doufám, že vyšetřování i soudy fungují standardně a nestranně. Další možností je velká nestabilita v sociální demokracii a lze si představit, že uvnitř ČSSD zvítězí názor, že účast ve vládě škodí. Už při posledním hlasování o nedůvěře tato strana nepředstavila příliš jasný postoj.
ČSSD nabídla k dispozici svých 15 hlasů pro rozpuštění Poslanecké sněmovny. Myslíte si, že je tato možnost reálná?
Pro tento akt je potřeba 120 poslanců, což je dost nejednoduché. Myslím si, že v současné době síla pro rozpuštění Poslanecké sněmovny není. Za nás je toto řešením posledním, protože je to vždycky částečným selháním zvolené reprezentace.
Pokud by vláda přeci jen padla, prezident Zeman by podle svých slov opět pověřil Andreje Babiše jednáním o sestavení vlády. Když se po volbách dlouho nedařilo sestavit vládu, přišli jste jako Starostové a nezávislí s návrhem jednání o podpoře vlády. Navrhli byste toto jednání i nyní?
Pan prezident Zeman je jeden z nejzkušenějších politiků. To je konstatování faktu, nikoliv hodnocení jeho morálních vlastností. On to řekl velmi šikovně, protože prohlásil, že by pověřil Andreje Babiše sestavením nové vlády. Josef Lux, bývalý předseda KDU-ČSL, byl pověřen sestavením vlády, ale nestal se premiérem. Prezident tak nechal otevřenou možnost pro oba výklady. My jsme před rokem udělali názorový ústupek jako Starostové a nezávislí a byli jsme ochotni jednat s hnutím ANO, aby nevládli komunisté a SPD. Podmínkou ale bylo, že ve vládě v žádném případě nebude trestně stíhaný Andrej Babiš a nabídka v tomto formátu stále platí.
Na jaře letošního roku jste přišel s návrhem zákona o směnárnách. Návrh nebyl přijat hlavně kvůli hlasům poslanců ANO, o pár měsíců později přišla s podobným návrhem vláda a tentokrát už zákon prošel. Co si myslíte o této taktice?
Tato taktika se objevila už několikrát v různých proměnách. Například se jedná o pozměňovací návrh státního rozpočtu, kde jsme jako STAN prosadili posílení rozpočtu na stavbu mateřských škol v okolí Prahy. Tento návrh nějakým zázrakem prošel i bez hlasů poslanců ANO, kteří nehlasovali pro. A Andrej Babiš, který byl při hlasování proti, celý rok bez ostychu říká: „My jsme přidali 300 miliónů školkám!“ Hnutí ANO má sílu na to, aby nepodpořilo chytré návrhy opozice a následně lehce přepracovalo a vydávalo za své vlastní. My to samozřejmě nevnímáme jako pozitivní praxi. Na druhou stranu buďme rádi, že se nám alespoň tímto způsobem daří dobré zákony prosadit.
Často slyšíme z úst vlády, že opozice není konstruktivní a pouze neustále řeční. Jaký je na toto Váš názor?
Ten způsob přebírání zákonů není čestný, protože potom právě může vláda přijít s tím, že ona vydává neustále zákony a opozice nic nedělá. Já jsem nedávno vyzval vládu, aby byla konstruktivní vládou. Aby ve chvíli, kdy opozice přichází s něčím užitečným, ať návrh podpoří. Těch příkladů je víc a netýká se to jenom naší strany, s dobrými nápady přišli například Piráti či TOP 09.
Vy osobně jste poslanec, zastupitel Středočeského kraje a starosta města Kolína. V roce 2016 jste v časopisu Středočech kritizoval kumulaci funkcí a přirovnával ji k tomu, že učitel nebo lékař také nezvládne vykonávat dvě funkce plnohodnotně. Jak tedy tyto tři pozice zvládáte?
Byť nepopírám ten sto svůj výrok, já jsem vždycky kritizoval kumulaci uvolněných funkcí. Já jsem se stal neuvolněným starostou, takže pobírám pouze část mzdy za výkon své práce. Je to mé dobrovolné gesto. Přesto se tyto funkce dají stíhat těžko. Uvažuji, že bych pustil mandát středočeského zastupitele, kde mám pocit, že ho nezvládám vykonávat tak, jak bych si představoval. Co se týká starosty a poslance, je to obrovsky těžké. Je to na úkor zábavy, rodiny, volného času i zdraví. Obecně vzato to dlouho vydržitelné není a souběh dvou uvolněných funkcí je podle mě vyložený podvod na voličích.
Po volbách do krajského zastupitelstva byli Starostové a nezávislí členem koalice, která kraj vedla. Po necelém roce jste však byli společně s ODS a Nezávislými Středočechy nahrazeni ČSSD a KSČM. Tyto strany Vám nabízely po volbách možnost spolupráce a Vy jste mohl být hejtmanem. Nelitujete, že jste této šance nevyužil?
Ne, určitě ne. Politika je mnohokrát hra o posty a o moc. Občas je ale velmi důležité pro sebe samotného a pro lidi, kteří Vám věří, dostát zásadním slibům, protože si myslíte, že je to správné. Sociální demokraté a komunisti se zpronevěřili v rathovské éře i po ní všemu, čemu mohli. Kraj se zadlužoval, na krajském úřadu se kradlo, dotace se rozdělovaly protekčně a ani jedna strana si nezasloužila vládnout. To, že se nakonec obloukem vrátili, je jiná věc, to je rozhodnutím hnutí ANO. Myslím, že nevzít post hejtmana rozhodně chyba nebyla.
Už potřetí za sebou jste se stal starostou Kolína, vaše Změna pro Kolín opět suverénně vyhrála volby. Poprvé ale máte obsazená obě místa místostarostů. Je to právě kvůli Vašim časovým možnostem?
Já jsem před volbami jasně řekl, že v případě mého opětovného zvolení nebudu uvolněným starostou. Také jsem prohlásil, že v případě, že bych nedostal nejvíce preferenčních hlasů, bych neusiloval o starostenský post. Nejsem zkrátka schopen věnovat deset hodin denně starostování a doháním to po večerech, mám schůzky ohledně Kolína v Praze a tak podobně. Mám ale vynikající tým, kterému věřím. Zkušeného místostarostu pana Kašpara a nyní už i místostarostu Najbrta. Tuto pozici jsme se rozhodli obsadit nejen z důvodu mých časových možností, ale obecně vzato jsme nebyli úplně spokojeni s prací bývalého místostarosty pana Růžičky z Volby pro Kolín. Ten měl připravit za uplynulé čtyři roky návrh dlouhodobé koncepce parkování ve městě a hlubší analýzu bytové koncepce v Kolíně. To byly dvě zásadní věci, které se nezdařily.
Poprvé jste se ujal místa starosty ve věku 32 let, na konci tohoto období Vám bude stále pouze 44 let, přesto už znovu na starostu kandidovat nebudete. Co Vás k tomuto rozhodnutí vede?
Tato odpověď má návaznost na tu předešlou. Před volbami jsem řekl panu Růžičkovi, že pokud opět vyhrajeme volby, budu chtít svůj tým obměnit a on nebude jeho součástí. Té pozici starosty po určité době změna sluší. Já bych byl moc rád, kdyby za čtyři roky byl starostou současný první místostarosta Kašpar a pan Najbrt by se logicky posunul na jeho místo, takže neztratíme zavedenou kontinuitu. Já už bych byl případně pouze členem zastupitelstva, ale to samozřejmě záleží na voličích.
V nedávných komunálních volbách vyšla společná kandidátka Praze spojení TOP 09 a Starostů a nezávislých. Podle Jiřího Pospíšila je důležité spojení těchto stran i v dalších volbách. Myslíte, že v následujících volbách do evropského parlamentu je reálná společná kandidátka?
V evropských volbách podle mě reálná je, hledá se nějaký ideální formát. Už nyní zasedáme s TOP 09 ve stejném klubu v evropském parlamentu a oslovujeme velmi podobné spektrum voličů. Tady si dokonce myslím, že bychom byli schopni zapomenout na veškeré spory a rozdílné postoje. Já bych tam rád viděl i KDU-ČSL, ale tam už jsou ty názorové rozdíly větší a ukazuje se, že oni spíš chtějí samostatnou kandidátku.
Ve volebních preferencích se pohybujete okolo hranice 5 procent, stejně jako právě zmíněné strany TOP 09 či KDU-ČSL. Dokážete si představit nějakou širší spolupráci těchto stran nejen v následujících volbách?
Obecně spolupráce s TOP 09 není zase tak jednoduchá. Tato strana bohužel úplně ztratila regiony a stává se vyloženě pražskou stranou. Já si umím představit nějakou širší platformu, na které bychom byli schopni spolupracovat nejenom s TOP 09, ale i řadou lokálních sdružení. Máme tu například velmi zajímavé sdružení Praha Sobě. Takže bych rád viděl vytvoření nějakého silnějšího celku, ale nerad bych se vzdával značky Starostové a nezávislí. Myslím, že jsme jako hnutí silní a máme velký integrační potenciál.
V posledních volbách do Poslanecké sněmovny to dlouho vypadalo, že budete kandidovat společně s KDU-ČSL, nakonec to nevyšlo. Je podle Vás v budoucnu nějaká společná velká kandidátka reálná v těchto volbách?
Popravdě bychom potřebovali čas do řádných voleb. Kdyby byly volby předčasné, personální otázka jednoduchá není, taky jsou zde určité názorové rozdíly. Pokud budeme mít čas ještě 3 roky, tak si umím představit, že by spolupráce smysl dávala. My máme potenciál oslovit různé osobnosti, například náš senátorský klub je nyní velmi silný, a zároveň dokážeme oslovit různá sdružení na obecní úrovni. Dokážu si představit nějakou širší bázi, ne prostou spolupráci TOP 09 a STAN. Varoval bych před tím, že pět plus pět ve volebních výsledcích se nerovná automaticky deset. Určitému procentu našich voličů se nemusí líbit spolupráce s „Topkou“ a to samé platí i naopak. Rád bych viděl snížení procent pro vstup do Sněmovny pro koalice. Současných deset procent je dědictví opoziční smlouvy, kdy se zvýšila hranice na tuto výši a vidím to jako zásadně diskriminační. Podle mého názoru by bylo ideálních sedm nebo osm procent, o tom se dá už dále jednat.
Děkuju Vám za rozhovor.
Díky.
