Před čtyřmi roky vyhrál v Kolíně komunální volby drtivě, jeho hnutí volilo téměř pětašedesát procent voličů. A ač nemusel, vytvořil koaliční radu. Starostou je už osm let a letos do toho jde znovu. Přiznává také, že mu politika změnila život. Vít Rakušan patří nepochybně mezi nejtalentovanější politiky své generace. Ostatně v mezičase se stal prvním místopředsedou Starostů a nezávislých a také jejich poslancem. A ač komunální politiku zdaleka neopouští, svou pozornost začíná věnovat také té celostátní. Podle něj je to právě STAN, kdo může časem přispět k její proměně. „Pokud před sebou máme byť pomalý, ale kontinuální růst, bude to růst zdravý. A věřím, že spolu s obrodou některých tradičních politických stran můžeme časem přispět k tomu, že se to kyvadlo opět převáží,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ.
Před čtyřmi lety se vám se Změnou pro Kolín podařil v komunálních volbách zcela fenomenální výsledek. Volilo vás necelých pětašedesát procent voličů. Nezačnu otázkou, jak to děláte, že jste tak dobrý, ale zeptám se vás: jak se vám za dané konstelace ty čtyři roky vládlo?
Přestože jsme měli po volbách v zastupitelstvu většinu, vytvořili jsme koalici. Přizvali jsme hnutí Kolíňáci a jednoho sociálního demokrata. A budu zcela upřímný: vládlo se nám docela dobře. Oproti prvnímu volebnímu období v letech 2010 až 2014, kdy jsme měli křehkou většinu a bylo to vcelku složité, se nám ty poslední čtyři roky vládlo jinak. Na druhou stranu musím říct, že když jsme přibrali další subjekty, do výborů a komisí jsme nominovali zástupce stran, které se do zastupitelstva vůbec nedostali, tak jsme po celou dobu oponentuře čelili. A především: ani Změna pro Kolín není monolit, z jednotlivých hlasování byste zjistil, že to mnohdy nebylo jednomyslné. Přestože je tady sedm z devíti radních z našeho hnutí, demokracie v Kolíně nestrádá.
Nadpoloviční většina s sebou nese také nedělenou odpovědnost. Těžko se teď můžete vymlouvat, že jste něco neprosadili kvůli koaličním partnerům…
Je to tak. Ale my za naše výsledky poneseme odpovědnost rádi. Pravda také je, že v kampani přiznáváme, co jsme prosadili a co jsme zatím nestihli. Na web i do volebního časopisu budeme dávat náš volební program z minulých voleb a u věcí, které se zatím nepodařilo dotáhnout, budeme vysvětlovat, proč se tak stalo. Buď s výhledem do budoucna, případně vysvětlíme, proč jsme některé záměry přehodnotili. Uvidíme, co na to voliči, počítáme ale s tím, že světový rekord nelze zopakovat každé čtyři roky…
S čím tedy do těch voleb jdete? Očekával bych důraz na kontinuitu…
Určitě kontinuita. Dokončení projektů, které jsme už započali. Renovujeme autobusové nádraží, okolí chrámu sv. Bartoloměje, připravujeme revitalizaci největšího parku v Kolíně, chystáme architektonickou soutěž na kompletní rekonstrukci zálabského Jiráskova náměstí. Dokonce chystáme mezinárodní architektonickou soutěž na výstavbu nové a doufáme unikátní, knihovny. Takže těch plánů i již rozběhnutých věcí je celá řada. Další zásadní úkol je pokračující oddlužování města. V roce 2010, když jsme nastoupili, byl dluh města jedna miliarda, teď je 420 milionů. Stále jsme zadluženým městem.
Jak těch osm let vlastně změnilo váš pohled na politiku, jak se za tu dobu změnila samotná politika, a jak jste se změnil vy sám?
S oblibou říkám, že jsem se stal za ty roky z naivního idealisty idealistou. Naivita odpadla, člověk postupně zjišťuje limity toho, čeho lze dosáhnout, vystřízliví, pokud jde o to, jak rychle toho lze dosáhnout, což souvisí jak se složitou českou legislativou, tak prostě s tím, že demokracie není v řadě ohledů, a zaplať pán bůh za to, nejrychlejším systémem. Zároveň musím přiznat, že jsem šel už v roce 2010 do voleb s tím, že je potřeba radnici v Kolíně především otevřít, a to se nám zkrátka podařilo. Naše předešlá ryze občanská zkušenost byla, že se radnice začala od jistého momentu soustředit na kšefty a kšeftíky, ostatně jedna z velkých kolínských kauz bylo odsouzení místostarosty Pekárka, Kolín byl tímto bohužel vyhlášený.
A to se nám podařilo vymítit. Rád vyprávím o našich úplných začátcích, kdy jsme s kolegou a trenérem postižených hokejistů seděli na kávě a on mi vyprávěl, jak jim město nabídlo tréninkové hodiny v hale na půl jednu v noci. Tehdy mi došlo, že v takovém městě vlastně žít nechci a zcela otevřeně přiznávám, že jsem drtivou většinu lidí, kteří seděli v radě města v letech 2006 až 2010 volil, tudíž jsem měl právo být jejich počínáním zklamán. O to víc jsem cítil povinnost představit nějakou alternativu. A to mě vůbec nenapadlo, že vyhrajeme.
A jak to změnilo mě? Určitě je člověk v jistém ohledu cyničtější, určitě je tvrdší, přinejmenším prostě proto, že se musí bránit. Na druhou stranu jsem za těch osm let nic neukradl, pokoušel jsem se lidem neubližovat. A mám taky jednu životní výhodu: mám pořád stejné kamarády jako v předstarostenském období, kdy jsem učil, a ti mi narovinu a do očí ještě pořád říkají, co si o různých věcech myslí. Je jim jedno, co zrovna jsem. Tato zpětná vazba je pro mě zcela zásadní.
V roce 2010 jste nejspíš zčásti uspěli – a sám jste to zmínil – kvůli tomu, že se už začínala drolit podpora dvou do té doby tradičních pilířů české politiky, tedy ODS a ČSSD. V roce 2014 se vám podařilo vyhrát drtivě, tehdy ale ještě nebylo hnutí ANO ve všech regionech ukotveno. Jinak řečeno, pokud jde o vnější okolnosti, do politiky jste šel v ideální čas. Jak byste to okomentoval?
Je to tak. I já si skutečně myslím, že ty velké tradiční politické strany selhaly. Selhaly v řadě ohledů, protože se z nich vytratil ideový základ a zároveň byly napojeny na nejrůznější podnikatelské skupiny. Že vznikla propast mezi tím, co se děje nahoře, a mezi životem ostatních lidí, je prostě fakt. A vinu na tom mají obě svého času největší politické strany, tedy ODS a ČSSD. A přiznávám, že i na této vlně odporu proti nim jsem se stal starostou Kolína. Lidé chtěli změnu, něco nového.
Současně je ale třeba říct, že člověk typu Andreje Babiše, který byl po celá dlouhá léta úzce provázaný s nejrůznějšími politickými strukturami, spolupracoval třeba se Stanislavem Grossem, a ač byl na té druhé straně, tedy v byznysu, je třeba říct, že právě tento byznys systém vznikal v úzké provázanosti s politikou. Navíc je to člověk, který má historický škraloup. Nikdy se o žádnou kultivaci veřejného prostoru nesnažil, vždycky se jenom vezl a ze systému profitoval. Spoluvytvářel polistopadové poměry, zbohatl na nich.
Zároveň chápu, proč hnutí ANO vyhrává, nedivím se tomu, jejich voliče nezatracuju, nevysmívám se jim, ale zároveň tvrdím, že je to geniální marketingový produkt falešného proroka. Člověk s jeho genetickou výbavou, s jeho genezí a minulostí prostě nemůže být tím, kdo přinese zásadní pozitivní změnu. Tím myslím změnu myšlení a hodnot. A je to také vidět na tom, jakým způsobem vládne. Jsou to v jeho pojetí hry a chléb. Hnutí ANO nedisponuje vizí, kam tuto zemi směřovat. Je přitom přetěžké jejich marketingu čelit, je přetěžké to lidem vysvětlit, přesto si myslím, že v tom určitá šance našeho hnutí je.
Rozrůstáme se postupně a pomalu, odspodu. Nejdřív jsme byli v malých obcích a městech, pak na krajích a v senátních volbách. Teprve teď jsme byli překvapením sněmovních voleb. A pokud před sebou máme byť pomalý, ale kontinuální růst, bude to růst zdravý. A věřím, že spolu s obrodou některých tradičních politických stran můžeme časem přispět k tomu, že se to kyvadlo opět převáží. Byť je nepravděpodobné, že se tak stane už v příštích parlamentních volbách, jsem přesvědčený, že to můžeme časem dokázat.
S tím souvisí další věc: koho budete po případném volebním vítězství upřednostňovat, pokud jde o vznik koalice? Ty tradiční, v mnoha ohledech ještě pořád zdiskreditované subjekty, anebo hnutí ANO?
Vidím tady ještě třetí možnost. Vidím tedy ještě jednu zajímavou a v podstatě nezávislou kandidátku. A s ní bych spolupracoval úplně nejradši. To říkám narovinu. Zajímavou kandidátku mladých lidí, kteří z Kolína pocházejí, mají také Piráti. A umím si představit, že bychom i s nimi spolupracovali. U ODS vidím jistý pokus o obrodu a několik nových lidí. Byť se tam ještě pořád vyskytují staré struktury. Tam by to hodně záleželo na tom, kdo by se za ně dostal do zastupitelstva. Pokud jde o ČSSD, v Kolíně podle mého odhadu neuspěje a do zastupitelstva se nedostane. Komunisty vylučuji zcela, SPD v Kolíně nemáme.
No, a pokud jde o hnutí ANO, moc to na spolupráci nevypadá. Tím hlavním důvodem je fakt, že jako lídr za ně kandiduje člověk, který si teď narychlo přehlásil bydliště do Kolína. A já si prostě myslím, že Kolín má s jedenatřiceti tisíci obyvateli potenciál na to, aby vygeneroval několik desítek lídrů, kteří tady odsud pocházejí. Navíc na kandidátce ANO vidím lidi, kteří historicky kandidovali za ČSSD. Personálně mi ta kandidátka nepřijde zajímavá, ani lákavá ke spolupráci. Obecně si myslím, že je aspoň na komunální úrovni potřeba ukázat, že se bez hnutí ANO a bez komunistů vládnout dá.
STAN byl dlouho hodně silný především v obcích do pěti tisíc obyvatel. Teď se zdá, že má šanci uspět také v Praze. Jak chcete dosáhnout toho, abyste se prosadili také ve středně velkých městech a krajských metropolích?
Byť je to výjimka, tak v Kolíně se to podařilo. Musíme systematicky oslovovat silné a věrohodné lokální osobnosti, které se budou ochotni ztotožnit minimálně s naším etickým kodexem. Zároveň ale musím připomenout, že máme už letos rapidní nárůst kandidátek právě ve městech mezi pěti a padesáti tisíci obyvatel. Už letos v těchto místech cítíme velký potenciál růstu, podle všeho se zdá, že se tato naše mezera nějakou přirozenou cestou zaplňuje. Uvidíme, jak dopadnou volby.
Originál rozhovoru naleznete zde: https://www.info.cz/volby/komunalni-volby-2018/volice-ano-nezatracuju-nevysmivam-se-jim-babis-je-ale-falesny-prorok-rika-vit-rakusan-36054.html
