Děkuji, pane předsedající, za slovo, pane premiére, členky a členové vlády České republiky, vážené kolegyně, vážení kolegové poslanci. I já jsem si na začátek vypůjčil jednu definici. Co je důvěra? Důvěra je ochota jedné entity spoléhat se na jinou entitu. Typickými vlastnostmi, jež jsou vkládáním důvěry vystavovány riziku, jsou čest, spolehlivost nebo vlastní důvěryhodnost. Já se domnívám, že v případě vlády, která před nás předstupuje, je toto riziko neúměrně vysoké. Premiér Babiš a jeho hnutí ANO před volbami oblepili celou republiku tím, že pro nás chystají vládu skutečných odborníků. Já se ptám, jestli je toto výsledek toho osmiměsíčního hledání. Jestli za mými zády skutečně sedí ti nejlepší z nejlepších, odborníci ve svých oborech, kdy ministr spravedlnosti je hledán poslední večer před tím než vyslovujeme vládě důvěru. Kdy dva zásadní posty v rámci vlády, ministra zahraničí a ministra vnitra, zastává jeden a tentýž člověk. Kdy v rámci vlády došlo k posunu z jednoho resortu na resort jiný bez předchozí profesní zkušenosti.
Já se skutečně ptám: Je to ta slibovaná vláda odborníků? Bude si moci ještě někdy hnutí ANO dovolit tuto zkratku použít ve své marketingové kvalitní kampani, kterou jistě mezi ostatními politickými konkurenty vyniká? Rozhodně nikoli.
Vláda Miloše Zemana, nikoli vláda Andreje Babiše – to je myslím zásadní charakteristika toho, co se tady odehrává. Toho Miloše Zemana, který o panu premiérovi ještě před několika lety hovořil jako o osobě, která si jeho důvěru jistě nezaslouží. Je tady velká partie pana prezidenta, který politickým nadáním rozhodně vždycky oplýval. Je to jeho koncert. On dokázal sestavit vládu, kterou on sám si přeje. Navštívil sjezd Komunistické strany, mluvil ke svým soudružkám a soudruhům včetně tohoto oslovení. A dokázal prostě to, že vláda personálně odpovídá jeho představám. Dokázal nominovat vlastní osoby do řad vlády České republiky. A dokonce dokázal, že sociální demokracie svého nominanta, na kterém trvala, prostě do vlády ČR neprosadila.
Já se trochu podivuji i silnému politikovi, jakým je Andrej Babiš, že je toto pro něj vůbec lidsky, politicky přijatelné, a ustupuje diktátu pana prezidenta. Ale ještě více se divím sociální demokracii a ptám se, kam tato nejstarší česká demokratická strana ještě ve své sebeúctě je ochotna ustoupit. Budeme jistě sledovat nějaké kompromisní řešení a na konci léta se dozvíme, že našli jiného vhodného kandidáta na ministra zahraničí. Je velká otázka, jestli se skutečně jedná o vládu toho člověka, který nám ji tady dnes v dlouhém proslovu představoval.
Vláda bez priority na vzdělanost, to už tady padlo mnohokrát, už se nebudu zabývat aspekty ekonomickými. To, že ANO nepodpořilo návrh navýšení platů pro pedagogy, který jsme předkládali. Ale co je ještě jiného vzdělání a vzdělanost než základní předpoklad pro to, aby lidé kriticky přemýšleli. Každý národ, který je vzdělaný, skutečně vzdělaný a nezáleží teď na dosaženém akademickém titulu, ale na všeobecném přehledu znalosti vlastních dějin, znalosti vlastní historie a poučení z té historie, každý takový vzdělaný národ je nebezpečný pro autoritářský režim. Pro každého, kdo svět nahlíží z pozice autority, z pozice totality. I proto možná vzdělanost není v těch šesti hlavních prioritách, které nám vláda dneska představila.
Dalším důvodem, proč je nemístným rizikem podpořit tuto vládu, je její nejasné zahraničně politické směřování. V kapitole o tomto tématu se dočítáme: pevná vazba s našimi spojenci, pevná vazba v rámci OSN, Evropské unie i Severoatlantické aliance. Tuto vládu mají dnes podpořit svými hlasy komunisté? Nenabízí se tady automatická otázka, za co to tedy udělají? Nebo existuje ještě nějaká tajná dohoda, že to s tím naším partnerstvím vůči Severoatlantické alianci nemyslíme tak úplně vážně, jak dáváme do programového prohlášení? A konec konců ve druhé větě budeme hned dodávat, že navýšení počtu našich vojáků v misích je něco pro vládu nepřijatelného? Neprotiřečíme si? Není tady situace, kdy nám prostě vláda nedává ve chvíli, kdy před nás předstupuje s žádostí o důvěru, jasnou odpověď na to, jak se dívá na zahraničněpolitické směřování naší země? Nebo i to v této době udává pan prezident Zeman, který v posledních měsících a letech se každopádně kloní směrem na východ?
Pan premiér Babiš dneska řekl, že je tady vláda pro všechny. Pane premiére Babiši, já vám řeknu, pro koho tato vláda není. Tato vláda není pro politické vězně, tato vláda není pro lidi, kteří byli perzekvováni v době totality. Tato vláda není pro ty, jejichž rodiny se rozpadly v důsledku nucené emigrace. Tato vláda není pro lidi, kteří trpěli za bývalého režimu. Naopak pro tyto lidi představuje vláda zklamání, protože mnoho z nich se domnívalo, že už nikdy za svého života nezažijí okamžik, za který budou všichni, kdo budou hlasovat pro důvěru vládě, spoluzodpovědní, že už nikdy nezažijí situaci, kdy budou mít komunisté tak obrovský podíl na moci, jak je tomu právě v dnešních dnech. Ona koneckonců není ani pro všechny důchodce, protože nejnižší důchody mají v této době právě ti, kteří trpěli za komunismu, nesměli vykonávat ty profese, které vykonávat chtěli, nebyl jim umožněn žádný kariérní růst a byli prostě odkázáni na to, že se ve svém profesním vývoji museli podřídit diktátu komunistů, že nedosáhnou lepší pozice, pokud do strany nevstoupí.
Já jsem v lednu k posměchu mnohých používal tady na plénu citát Timothy Snydera už při té první žádosti vlády Andreje Babiše o důvěru. Ale ono se nic nezměnilo. Tak mi dovolte nějaká slova zopakovat: „Nehrbte se předem. Autoritářské režimy si mnohdy mohou uzurpovat moc zadarmo, aniž někdo klade odpor. Lidé už se dopředu domýšlejí, co by po nich represivní režim mohl chtít. Preventivní poslušnost urychluje nástup nesvobody.“ Konec citace. Tedy neulehčujme nástup nesvobody. Nenechme nazývat Poslaneckou sněmovnu žvanírnou. Nenechme nazývat výroky opozice jako kecy – omlouvám se za toto vyjádření, ale je to mnohokrát opakovaná citace. To je právě ten ústup z těch demokratických pozic. A myslím si, že to není hodno demokraticky smýšlejících politiků.
Pan prezident Zeman se za poslední léta ve svém existujícím – neexistujícím článku opíral mnohokrát o skvělého novináře Ferdinanda Peroutku. Nezaslouženě pošpinil jeho jméno, nikdy se neomluvil. To teď nechám být. Nicméně dovolte mi přečíst jeden citát Ferdinanda Peroutky, který k dnešnímu dni sedí lépe než kterýkoli jiný: „Komunismus, který podle teorie nemůže býti uskutečněn jinak než revolucí a diktaturou, bere životu jeho přirozený vzrůst a vývoj a chce vše vtlačit do suchého řečiště jedné teorie, která je vždy jednostrannější a šedivější než život.“ Konec citátu. Prosím, nedopusťme, aby byl život v České republice opět šedivý. Děkuji za pozornost.
